Už od malička ke mně prosakovaly zážitky horolezců z pobytů ve vysokých horách. Jen co na hranicích sbalili drátěný ohrady, začal jsem vysoké kopce prozkoumávat zblízka. Postupně jsem začal získávat odpovědi na dotazy, jak vypadá ledovec, jaký je pohled do trhliny v ledovci, jak vypadá zblízka sérak, co je nunatak, jak se dýchá ve vysokých nadmořských výškách, jaké je odolávat náporům ledového větru, stanovat v hlubokém mrazu, vyčerpávat své tělo nezvyklým fyzickým úsilím, jak působí několik set metrů až kilometrů vysoký souvislý skalnatý masív, jaké je překonávání strmých až převislých skalnatých výšvihů nad bezednou hlubinou vysokých stěn, jaká dokáže být hvězdná obloha a jaké ticho v horách bývá.

           Nenajdete tady žádné hodnotné horolezecké výstupy. Moje potulování v horách se omezuje na běžnou turistiku, kterou vyhledávám prostupy horskými masívy k vrcholům kopců. Za příznivých podmínek a počasí využívám schůdných a zajištěných cest. Nejde jen o vrcholy, ale i o cesty a především o snahu ocitnout se ve výjimečném prostředí, které dokáže poskytnout zážitky, pocity a emoce, které se doma na gauči prožít nedají.

           Možná tady někomu poskytnu inspiraci, jak si odpočinout a kam se třeba vydat pro výjimečné a nevšední zážitky, uspokojení z překonání překážek a neskutečný výhled do kraje.